18.04.2010
Praha, Lucerna Music Bar
SuperStar skončila, Die Happy díky Martě získali v Čechách mnoho nových fanoušků, nebo jen zvědavců, kteří se na jejich pražský koncert šli podívat ze zvědavosti. "Byla chytrá v SuperStar, tak uvidíme, co umí!", tohle si myslím pomyslelo hodně lidí, ovšem kolik z nich za tento "pokus" zaplatilo téměř 500 Kč za lístek, toť otázka :D Co mě rozčilovalo byl fakt, že na lístku bylo z komerčních důvodů napsáno Marta Jandocvá & Die Happy. Vypadalo to divně..
S kamarádkami jsem měla sraz na Hlaváku kolem jedné hodiny, šly jsme se ještě posilnit do KFC a pak čekat před Music Bar. Bály jsme se, že tam bude hodně lidí dost brzo, tak abychom měly jistotu na dobrá místa, nakonec jsme tam byly první a těch několik hodin čekání nám dalo celkem zabrat. I když je fakt, že chvilku po nás přišly další tři holky, tak je dobře, že jsme tam byly a mohly jsme držet místo pro ostatní. Lucerna Music Bar je v pasáži, takže jsme ani nikomu nepřekážely, když jsme čekaly. Šel kolem Ondřej Ruml a snažil se být hrozně vtipný tím, že dnes tam není koncert Die Happy a že tam koncertuje on, dělal jakože to myslí hrozně vážně, nebo je to takovej blbec, že ani neví, kde má mít koncert. Pak řekl, že by chtěl taky takové fanynky, co budou na jeho koncert čekat několik hodin. Kámoška se s ním chtěla vyfotit a on: "Proč?", debílek. Nakonec se teda vyfotili, druhá kámoška se s ním taky vyfotila, tak jsem se s ním taky vyfotila, abych nebyla jediná, co na něj kašle :D i když, měla jsem se na to vykašlat, už jsem se na tu fotku stejně nikdy nepodívala :D Postupem času začaly přicházet další a další fanoušci, ty, s kterýma jsme se znaly jenom z facebooku, bylo to zajímavé najednou vidět ty lidi z masa a kostí :D Potkali jsme kluky s kapely, Thorsten se s námi ochotně vyfotil, prošel i Jürgen a nakonec skupinka lidí, kde byl i Ralph a Marta, tak nás zdravila a že prý máme pěkný mikiny, tak jsme říkaly, že z Lipska a ona, že ví :) Měla jsem radost, že si nás pamatuje, tolik lidí na těch koncertech vídá, takže to potěšilo. Říkala taky, že po koncertu přijde, měly jsme pro ní totiž dárek, protože 13.dubna měla narozeniny. Čekaly jsme dál. Lidi chodili a nálada byla dobrá, těsně před tím, než nás pustili dovnitř, přišla nějaká reportérka ze Streamu a říkala nám, že má vzkaz od Die Happy, v tu chvíli jsem se docela lekla, protože jsme tam dělaly celkem hluk, tak že nám jde vynadat :D Naštěstí řekla, že se na nás kapela moc těší a že prý ten blonďáček, ten bubeník, je volnej. Na to jí kámoška řekla, že je nám to jedno, že my chceme Martu :D na to už reportérka neměla slov :D Později jsem se dozvěděla, že o nás dokonce Marta mluvila v reportáži, když říkala, že si nás pamatuje, že jsme byly na koncertě v Německu minulý rok a že je pro nás asi nějakým vzorem, tak to mě dost překvapilo a potěšilo :)
Než nás pustili do klubu, byly jsme tam na sebe namačkané jako sardinky, šla jsem první, postupně jsme začaly obsazovat místa kolem pódia, které bylo kulaté. Takže se do první řady vešlo skutečně dost lidí. Jako předskokan byl Marek Ztracený, z čehož jsem teda radost absolutně neměla, protože jeho hudbu ráda nemám a jeho už vůbec ne. Ještě ke všemu tam křtil desku, asi pro něj musela být velká pocta, že si ho Marta vybrala jako předskokana, jinak si nedokážu vysvětlit fakt, že někdo křtí desku na koncertu cizí kapely, ale alespoň nám pak dal vypít to šampaňské, co tam na to měl, takže to tam kolovalo aneb "sejdeme se na kožním" :D Aby nám jeho setlist rychleji utíkal, proběhlo pár opatření, například mu jedna fanynka proškrtala setlist, holky dělaly, že dojmutím smrkají do kapesníčků apod. :D něco bylo podle mě už za hranice, ale něco bylo vtipné :D
Když Die Happy přišli na pódium, všechno se změnilo. Lidi ožili. Kapela měla výborně zvolený playlist, lidi písničky znali, což Martu hodně překvapilo a potěšilo, dokonce nás nechala zpívat hodně velký kus I Am a byla dojatá. Ani nevím, jak bych ten koncert popsala, byl to nářez, i v tom, že jsem se konečně osobně setkala s tolika lidmi, které jsem znala jen přes internet. Strašně jsme si to užily, všichni se výborně bavili. Marta musela být nervózní, protože se na ní přišlo podívat hodně známých a kolegů, rodina apod., ale nedávala to na sobě znát, spíš byla nervózní z "debilního trička", jak ho nezvala, které se jí stále shrnovalo :D Atmosféra tam byla skvělá, akorát tam nebyla klimatizace a chvílema se tam už téměř nedalo dýchat. Ke konci už jsem docela padala na hubu.
Po koncertě jsme se viděli s celou kapelou, prohodili jsme pár slov, vyfotili jsme se, nechali jsme si podepsat nějaké materiály :D a pak jsme ještě chvilku pokecaly s holkama, přijel pro nás můj táta a s tím jsme jely k nám, holky u nás ten večer spaly.
Byl to první koncert kapely v Čechách po SuperStar, upřímně jsem čekala více děti a malých holek, ale v tomhle ohledu mě to pozitivně překvapilo, že se nikdo nechoval nějak dětinsky, nebo tak něco :) Všichni jsme si to užily a byl to rozhodně jeden z nejlepších koncertů, které jsem zažila :)
